Květen 2016

Pomíjivost

13. května 2016 v 23:43 | IRONNICK-94
Ačkoliv jsme si všichni vědomi faktu, že všechno na světě je pomíjivé a nejvíce snad city, vždy nás zasáhne, když se o jejich pomíjivosti přesvědčíme na vlastní kůži. Příkladem si vezměme lásku, neboť její ztráta už každého z nás zasáhla alespoň jednou. pro mě osobně je asi nejzásadnější otázkou, kde nastává přerod z kdysi bezmezné lásky na, v některých případech absolutně bezdůvodný a o to větší odpor vůči kdysi milované osobě. O případech, kdy má onen odpor pádný důvod netřeba diskutovat. Ovšem v momentě, kdy se vyvine takzvaně z ničeho nic, mě napadá snad jen jedno logické vysvětlení a to, že nejde o reálný odpor, ale o snahu osoby, od které tento nevysvětlitelný jev vzešel, si nějakým způsobem zošklivit osobu, ke které kdysi něco cítil. Našla by se i jiná vysvětlení, ale to už bychom zřejmě museli spekulovat o psychyckém zdraví osoby pokoušející se začít svůj "terč" nenávidět i přes to, že pro to neexistuje žádný relevantní důvod. Tímhle procesem jsem si sám prošel už několikrát, nutno podotknout, že jsem byl vždy oním zmiňovaným terčem. Má to ovšem i jednu výhodu, osoba, která vám dává najevo svůj odpor vám nevědomky dělá tu největší službu, neboť vás svým chováním přiměje přestat litovat toho, že jste o ní přišli. V konečném důsledku z toho tedy nakonec nejlépe vyjdete vy. Zatím, co daná osoba div nerudne vzteky při pouhé zmínce o vás, s vámi už vyslovení jejího jména nedělá nic. Z toho všeho plyne ponaučení, pokud se člověk, který vás dříve miloval po rozchodu začne bez důvodu tvářit. že vás nesnáší, usmívejte se, pomáhá vám...