lepší zítřky

15. července 2016 v 13:00 | IRONNICK-94 |  hluboce osobní
Jak jsem řekl v předešlém článku, můj brácha nebyl díky svým postojům oblíbený ani mezi učiteli, řekl bych, že někteří si na něj doslova zasedli. Někdy to mělo pádný důvod, jindy šlo spíš o to, že se nebál všem vmést pravdu do tváře bez ohledu na to, v jaké pozici se vůči němu dotyčný nacházel. A tak se stalo, že se znelíbil i oběma lidem, kteří na naší základní škole učili matematiku, přičemž jedním z těch lidí byl i náš třídní učitel, který dělal co mohl jen proto, aby se prácha nedostal do deváté třídy. Došlo to tak daleko, že nakonec musel dělat reparát, a jelikož, jak už jsem řekl nebyl oblíbený ani u paní učitelky, která učila matematiku v jiných třídách, je celkem jasné jak to dopadlo. Brácha reparát neudělal. když si vyžádal onen test, který mu byl při reparátu předložen a odnesl ho učiteli, který v té době učil matematiku na střední škole, bylo mu řečeno, že by měl správně dostat lepší známku. V tu chvíli nám tedy už bylo naprosto jasné to, o čem jsme celou dobu pouze teoretizovali, to, že se brácha nedostal dál byl v podstatě dětinský naschvál obou osob přítomných u reparátu. Pro mě to tedy znamenalo, že zatím, co bratr odešel na střední školu, já musel devátou třídu přetrpět sám. Samozřejmě, že spolužáci vycítili šanci si na mě pořádně smlsnout, když už za mnou nestál jediný člověk, který mě bránil. K tomu všemu si z nepochopitelných důvodů třídní učitel zasedl i na mě a bylo evidentní, že ani co se mě týkalo se mu nelíbila představa, že devátou třídu dokončím. I přes všechny peripetie se mi to nakonec podařilo...přetrpěl jsem rok šikany a očividné snahy učitele mě vyštípat ze školy. základní povinná školní docházka byla za mnou. Odešel jsem s pocitem úlevy a vědomím, že mířím na střední školu...plný naděje v lepší zítřky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama