Prosinec 2016

Jednou přijde chvíle....

14. prosince 2016 v 17:47 | IRONNICK-94
Říká se: "Nikdy nelituj toho, co jsi udělal, neboť v danou chvíli jsi to udělat chtěl."
V životě však přijdou momenty, kdy je těžké se tímto heslem řídit. Občas má člověk pocit, že to, co udělal bylo správné, avšak teprve po nějakém čase si uvědomí, že udělal obrovskou chybu. Já sám jsem tuto situaci zažil mnohokrát. Z těch mnoha případů, kdy jsem v přesvědčení, že konám správnou věc zničil něco krásného je však jeden, ke kterému se neustále vracím. Bude to pět let, co jsem poznal jednu z nejúžasnějších lidských bytostí, v té době jsem však byl příliš zaslepený vlastním egem, než abych si byl schopen uvědomit, jak výjimečná tato osoba byla a je. Kdybych vysvětloval celý příběh, mohlo by to působit jako typická telenovela a tak jen ve zkratce: Ve výše zmíněné osobě jsem vzbudil city, které jsem následně bezohledně pošlapal, neboť jsem si naivně myslel, že můžu najít ještě něco víc než jsem už měl. Utekl jsem hledat lásku k jinému člověku, o kterém jsem byl přesvědčen, že má přesně to, po čem jsem toužil. Velmi brzy jsem však zjistil, jak moc jsem se zmýlil, ale už bylo pozdě. Vlastní hloupostí jsem se připravil o největší poklad. Není to tak dávno, co jsem se svým "ztraceným pokladem" opět navázal kontakt, teprve v té chvíli jsem si uvědomil, co jsem zahodil a tak se sám sebe ptám, jestli je možné to napravit, jestli není příliš pozdě...Po letech si uvědomuji význam slov: "Dvakrát měř, jednou řež." Minulost mě poučila o tom, že některým věcem je třeba dát čas, protože pokud si své kroky dostatečně nepromyslíte, jednou přijde chvíle, kdy si uvědomíte, co vás vaše zbrklost stála. V mém případě to byla šance na krásný vztah....